|
Úvaha nad evangeliem 29. neděle v liturgickém
mezidobí
v dnešním evangeliu klade Ježíš apoštolům otázku:
Až přijdu, naleznu
na zemi víru?
Je to otázka řečnická. Ježíš nečeká na odpověď, zná ji… Chce pouze upozornit na
podstatnou náležitost, kterou je člověku víra v Krista -- Spasitele.
Je dobré, umíš-li anglicky, máš-li dobré zaměstnání.
Je užitečné, máš-li vlastní auto, útulný byt.
Je výborné, jsi-li zdráv a zajištěn. Máš-li věrné manželství, šťastnou rodinu,
spolehlivé přátele.
K plnému rozvoji osobnosti, tedy ke svému časnému i věčnému štěstí, potřebuješ
však ještě něco, co by všemu dávalo smysl, totiž pevnou a živou víru v Boha.
Uznáváš to? Můžeš prohlásit, že takovou víru máš? Že ji u tebe nalezne Pán, až
přijde?
Pán totiž přichází neustále.
Stojím pod noční oblohou,
pozoruji tisíce hvězd a žasnu nad nádherným vesmírným představením.
Najednou mi na ruku usedne maličká noční můra a mám novou příležitost žasnout,
obdivovat přírodu v její mnohotvárnosti, účelnosti a kráse.
A Ježíš ke
mně přichází: Co o tom soudíš? Má k tomu co říci tvá víra?
Jak odpovím?
Pane, znám teorii o vzniku vesmíru tak zvaným „Velkým třeskem“.
(Byla zformulována koncem čtyřicátých let 20. století Georgem Gamowem, jméno
jí dal sir Fred Hoyle +2001)
Znám teorii ruského vědce Alexandra Ivanoviče Oparina
(+1980) o vzniku života na Zemi
(koacerváty).
Znám teorii Angličana Charlese Roberta Darwina
(+1882) o evoluci, vývoji živočišných druhů.
Vážím si vědy a jejích výzkumů. Snažím se je sledovat. Vážím si však nade vše
své víry a uvědomuji si jistotu, kterou mi dává. A tak vyznávám slovy českého
vědce: Vážím si vědy, uznávám evoluci, ale na jejím začátku
vidím Stvořitele.
Pán přichází neustále.
Jsem ženatý pět let.
Při přípravě na svatbu nám pan farář řekl: Budete-li jen čekat, jaké
výhody vám manželství přinese, budete zklamáni. Berte manželství jako
službu. Jako radostnou službu z lásky. Ano, ano, nebude to vždy lehké, Bůh však
bude s vámi.
Vzali jsme to doslova. A teď slavíme malé jubileum.
Ježíš ke mně přichází s otázkou:
Jak se v tvém manželství osvědčuje tvá
víra?
Jak odpovím?
Pane, když tu dobu probírám nazpět, sleduji také „moderní“ názory na manželství
a rodinu a oportunistické „rady“, které hojně poskytují časopisy a televizní i
rozhlasové přenosy. Při tom houfně zaměňují lásku za sex a za velkou vadu
považují pihu na nose (ne už tolik „pihu“ na duši), Tehdy nepřestávám děkovat
Bohu za víru. Ona mi rýsuje Boží plán s lidstvem, v němž je zahrnuto i naše
soužití, ona mi ukazuje pravé hodnoty, také však nabídne sílu a pomoc k věrnosti
a oběti.
Pán přichází neustále.
Ležím v nemocnici.
Při dopravní nehodě jsem přišel o nohu. Celé noci jsem nespal. Co bude, až se
vrátím domů? Až se budu učit chodit na protéze, odkázán na stálou pomoc
druhých? Bude mít takový život vůbec smysl?
Ježíš přichází a ptá se mne:
Už ti tedy nezbývá nic? Nic už nemá smysl?
Jak odpovím?
Pane, nezlob se na mne pro mé zoufalství,
Byla to tma a tma – nikde sebemenší světélko. Chuděra má žena, trápila se se
mnou.
Jednou mi při návštěvě v nemocnici vtiskla do ruky křížek. Položil jsem jej na
stolek, co s ním!?
Až ráno jsem jej z dlouhé chvíle vzal do ruky a prohlížel. Začal jsem sbírat
drobečky, jež mi zůstaly v paměti po náboženském vyučování.
Byl starý jako já.
Nepřišel jen o nohu, přišel o život. Zabili ho z nenávisti.
Co vlastně hlásal
lidem?
Život neprohrává, koho nemoc ochromí, smrt předčasně zabije. Život prohrává ten,
kdo jej sám zahodí do pekla nenávisti, neřesti, mamonu.
Můj Bože, já
jsem tedy neprohrál? I můj život může mít cenu?
Co mám ale
dělat, Ježíši, co mám dělat?
Ježíš se mi dívá do
očí:
Chceš za mnou
vejít do plného života? Tady je má rada:
Připrav se na obtíže, pros Boha o sílu! Netrap se nad tím, co už nemůžeš,
raduj se z toho, co můžeš!
Jsou trápení, kterých se nemůžeš zbavit: Neproklínej je, nezmítej se pod
nimi.
Nalož si je na ramena!
Spolehni více na Boží
pomoc než na sebe.
Pojď za mnou.
Neboj se: Nezakopneš
– víra ti bude svítit na cestu!
Nezemdlíš
-- naděje tě podepře!
Nezabloudíš
– má láska tě dovede k cíli, k domovu tvé duše!
Pane Ježíši, přicházej
často do mé duše –
ano, usaď se tam.
A pomoz, ať ti vždy září
vstříc má víra!
|
